Asi bych se měla přiznat rovnou, že jsem nějak tím svým mateřstvím posedlá. Ale opravdu - zvládla jsem krutou střední školu a svou vlastní divnou pubertu. Zvládla jsem vysokou školu, kde jsem marně doufala, že některé dětinskosti se už konat nebudou a že mám kolem sebe inteligentní jedince. Haha. A zvládla jsem úspěšně vstoupit do manželství a pořídit dům.
Jenže to všechno je nic, když nevíte, jaké je to mít dítě.
Tím chci říci, hluboká úklona všem matkám. Obzvláště těm, kteří ví, jaké je to mít řvoucí dítě!
Takže když se pak setkám s nějakou literaturou, ideálně zábavnou, na téma mateřství, automaticky po ní sahám. Nejspíš toho nemám dost, asi nějaká, můžeme už říci, že profesní, deformace.
Jenže ne každá mě tak osloví. Třeba taková kniha Prvootec.
Nestává se mi často, že bych knihu odložila, ale tady jsem to udělala po pár kapitolách. Sice jsem se opravdu těšila na pohled otce, na jeho dojmy, když ten můj, ne otec, ale muž, zcela chlapsky o svých niterných pocitech rozhodně mluvit nebude!
Ale byla jsem zklamaná. Řeči o tom, jak musí tvořit, jak to bylo těžké, protože jim chvíli malá brečela, ale s každým měsícem to bylo lepší a lepší... Tak trochu mi přišlo, že autor je na jiné životní i mentální úrovni. Já opravdu nejsem schopná filozofovat nad tím, co mám tvořit, protože jsem ráda, když vytvořím oběd.
A někdy i večeři.
Dobrá, trochu zveličuji, jistě si knihu přečtěte a posuďte sami. Ale za mě tedy ne.
Ovšem zpět k Lence Sadvarové, autorce malé mámy (ta malá písmena používá sama autorka!).
Lenka Sadvarová je sama maminkou malého chlapečka (mámy sobě, že jo!), má přitažlivý smysl pro humor, ale hlavně to umí hezky podat. No, komiks! Pro mě krásný nápad. Knížku vhodného malého formátu (vejde se i do kabelky) jsem přečetla jedním dechem (takže jsem to nošení v kabelce příliš neužila). Žádné dlouho rozpitvávání známých situací, ale jen pár čtverečků, výmluvné obrázky a já se hned nahlas smála. Tak krásně jsem se v těch situacích poznávala.
Některé stripy jsou slabší, některé jsem četla na několikrát a pořád jsem se nemohla zbavit toho záchvatu smíchu. Ale tak je to všude, ty horší pasáže jsou střídány lepšími.
Z těch knih, co jsem o mateřství četla, a mám na mysli především těch humorných, má malá máma rozhodně první pozici.
Proč?
Protože:
- je vtipná.
- obrázky leckdy řeknou více, než stohy textu.
- grafika je opravdu povedená.
- autorka uměla vypíchnout ty nejtypičtější situace z rodičovské dovolené.
Pokud si knížku oblíbíte tak jako já, můžete navíc Lenku Sadvarovou sledovat i na FB, kde se občas některé stripy objeví. Sama autorka ráda čte komentáře svých čtenářek a aktivně na ně odpovídá, což je velmi milé!
A jeden za všechny:
Komentáře
Okomentovat